Menu
Logo

13/5/2018

Změna programu

Z důvodu zranění dochází k úpravě programu. Z pondělního a úterního představení MELANCHOLIA bude uveden pouze první díl trilogie – sólo tanečnice Dominiky Wiak. Následovat bude pohybová performance SOMA slovenského choreografa Martina Talagy, která byla oceněna jako Taneční inscenace roku. Diváci tak nakonec uvidí hned dvě skvělé produkce! Vstupenky stále k dostání.

 

O inscenaci SOMA

choreografie Martin Talaga
hudba Myko
odborné vedení
Kara Rooney
světelný design
Karlos Šimek
scénografie
Kateřina Soukupová
kostýmy
Kateřina Jirmanová Soukupová
produkce
Dominika Skálová
fotografie
Petr Kurečka, Michal Hančovský
účinkují
Radim Klásek, Anton Eliaš, Marek Menšík

 

Taneční esej na téma mužského těla je pro choreografa Martina Talagu sochařskou hmotou k vytváření bizarních tvarů. Nejsou ale samoúčelné, spíše průzkumné a kochají se svou vlastní absurditou. Lidské tělo (řecky sóma) je základním prvkem představení – ve vší své kráse a ošklivosti, v kontextu proměnlivosti jeho ideálu napříč historií. Pohybový slovník je postaven na fyzických možnostech a hranicích. Co všechno je tělo schopné vyjádřit, kde jsou jeho limity? Jako kontrast k nedokonalému, ale živému tělu pracují performeři s rozebranou figurínou, která – jakkoli proporčně dokonalá – navždy zůstane jen chladným kusem plastu bez duše. Coby memento současného trendu, jenž vyzdvihuje vnější krásu nad vnitřními hodnotami.

Performance získala cenu mezinárodní odborné poroty na prestižní přehlídce Česká taneční platforma jako Taneční inscenace roku a zároveň Objev roku 2018.

 

Soma #8 (…) svým minimalismem a promyšleným konceptem připomíná západoevropský konceptuální tanec. Jeho vývojová linie u nás úplně chybí. Proto se může zdát, že (…) vůbec nespadá do škatulky „tanec“. (…) V cyklu Soma vypráví Talaga o historii lidského těla, od jeho zrodu až po podlehnutí kultu dokonalé krásy, který představuje jeden ze vzorců současného myšlení. V choreografii pro tři tanečníky (Radim Klásek, Anton Eliaš a Marek Menšík) ohledává nevídané možnosti a rozsahy svalů, šlach a kloubů a staví je do kontrastu s umělostí páru dolních končetin výkladové figuríny. (…) Těla se dále vyvíjí, rostou a pohybují se v roztodivných nepřirozených pozicích. Evokují spíše mimozemské kreatury. Hudební podkres složený z fragmentů známých melodií jako např. Straussova Vídeňského valčíku je přitom navrací do evropské civilizace. 

BARBORA KAŠPAROVÁ, TANEČNÍ ZÓNA

 

Ani v této práci se nesnaží zalíbit či jakkoliv formálně nebo samoúčelně na publikum působit. Jeho práce tak vyznívá upřímně a ryze. Nejen prostor, ale i koncept celé choreografie, neotřelý pohybový slovník, jednoduché, ale velmi funkční nasvícení, zrovna tak i použité rekvizity nás vedou spíše k označení „pohybová instalace“.

JAN KODET, CHOREOGRAF A TANEČNÍK

 

Procitnuvší zdeformovaná těla, nevykazovala známky lidství, od sebe se odlišovala jen specifickými gesty, záškuby, trhavými tiky nebo trajektorií pohybu (…) Hlavní síla představení přitom tkvěla v asociativní hře s divákem, v náznacích, prchavých gestech a abstrakci, podněcující imaginaci.

LUDVÍK PÍZA, NADIVADLO.BLOGSPOT.CZ, 12. 6. 2017

 

Martin Talaga pochází ze Slovenska, kde získal vztah k folklóru a také výtvarnému umění, což se výrazně odráží i v jeho tvorbě. Vystudoval choreografii na HAMU, své zkušenosti vedle toho obohatil na stážích v Anglii (Trinity Laban School v Londýně) či v Číně.

Jako vyhledávaný interpret vystupoval v dílech předních českých i zahraničních tvůrců (Radim Vizváry, Miřenka Čechová, Ondřej Lipovský, Matthew Rogers, Alexandra Karabelas, Csaba Molnár, Lucia Kašiarová, Stefan Dreher, Mia Lawrence aj.) a souborů (Spitfire Company, VerTeDance). Hostoval mj. v ceněné inscenaci Antikódy (Laterna Magika, 2013) v režii Braňa Mazúcha a v choreografii Věry Ondrašíkové, v jejímž site-specific projektu Spaces Translations také účinkoval (v rámci Divadelní Flory 2013). Momentálně spolupracuje s newyorskou umělkyní Karou Rooney na několika projektech, které spojují tanec s výtvarným uměním.

 

obrazek obrazek
obrazek obrazek