Menu

    Čt 23. 5. 19:00-22:00 | Moravské divadlo

    vstupenky

    Wolfgang Amadeus Mozart COSÌ FAN TUTTE Moravské divadlo Olomouc

    Vrcholné Mozartovo dílo, založené na důmyslném protikladu komorního a jednoduchého příběhu s bohatě strukturovaným a propracovaným hudebním výrazem. Čerstvá repertoárová novinka olomouckého operního souboru v režii Andrey Hlinkové.

    libreto Lorenzo da Ponte
    hudební nastudování Miloslav Oswald
    režie Andrea Hlinková
    dirigenti Miloslav Oswald, Tomáš Hanák
    sbormistr Lubomíra Hellová
    scéna a kostýmy Miriam Struhárová
    asistent režie Petr Hloužek
    hudební příprava Milada Jedličková, Lucie Kaucká
    inspicient Radek Vojtěch

    premiéra 10. 5. 2019

    osoby a obsazení
    Fiordiligi Elena Gazdíková / Barbora Řeřichová, j. h.
    Dorabella Radoslava Mičová / Anna Nitrová, j. h.
    Ferrando Jozef Gráf, j. h. / Milan Vlček, j. h.
    Guglielmo Martin Štolba / Tadeáš Hoza, j. h. / Vojtěch Pačák (studijně)
    Don Alfonso Jiří Přibyl / David Szendiuch
    Despina Barbara Sabella / Patricia Janečková, j. h.

    Spoluúčinkuje orchestr a sbor Moravského divadla Olomouc.

     

    Jsou takové všechny (ženy)? Nevěrné, laškovné, rozmařilé? Anebo jsou takoví všichni (muži)? Podezíraví, žárliví, majetničtí? Komickou operu Così fan tutte (v překladu Takové jsou všechny) zkomponoval W. A. Mozart na libreto Lorenza da Ponteho, převzal ho ale až po předchozím neúspěšném Salieriho pokusu. Po Figarově svatbě a Donu Giovannim jde o třetí dílo podle da Ponteho předlohy. Sonda do koketní rokokové společnosti 2. pol. 18. století patřila v 19. století pro svou „nemorálnost“ k zakázaným operním kusům. Právě v provokativním tématu – rozverné pokoušení věrné lásky – vycítil Mozart potenciál a vytvořil jednu ze svých vrcholných oper, založenou na účinném protikladu komorního příběhu s bohatým hudebním výrazem. Nejen árie, patřící dnes mezi nejlepší operní „hity“, ale také jejich promyšlená dramaturgie v rámci celku, jejich kontrast, logická i překvapivá návaznost činí z Così fan tutte stále živý klenot operního repertoáru, který letos oslaví 230 let od svého vzniku.

    Slovenská režisérka Andrea Hlinková působí na českých i slovenských jevištích. Vystudovala koncertní a operní zpěv na Konzervatoři v Bratislavě a poté operní režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Její absolventskou prací byla právě inscenace Mozartovy opery Così fan tutte (2002), kterou nyní režírovala v Moravském divadle Olomouc. S místním souborem opery a operety pracuje pravidelně, dosud zde realizovala mj. inscenaci Čajkovského operu Evžen Oněgin (2011), Pucciniho Bohému (2016) nebo Verdiho tituly Rigoletto (2016) a Falstaff (2013), která basistovi Jiřímu Přibylovi vynesla Cenu Thálie.
    První etapa profesionální kariéry Andrey Hlinkové se nesla ve znamení režijní asistence renomovanému italskému režisérovi Francescu Espositovi v operních domech v Dortmundu, Římě, Pesaru, Lisabonu, Tokiu či Marseille. Ke spolupráci ji následně přizvaly všechny operní scény na Slovensku. V Slovenském národném divadle debutovala v roce 2009 Haydnovou operou Opustený ostrov. Následovaly původní slovenské opery Mister Scrooge Jána Cikkera (2011) či Veľká doktorská rozprávka Milana Dubovského (2012). Režisérka je stálým hostem Štátne opery v Banské Bystrici, kde nastudovala mj. Pucciniho Sestru Angeliku, Leoncavallův titul Cigáni (2007), Mascagniho drama Silvano (2009) nebo Bizetovu „koloniální operu“ Lovci perál (2014); zmíněný titul Lovci perel poté přenesla i na jeviště Severočeského divadla v Ústí nad Labem. Hlinková stála i za slovenskou premiérou Rossiniho belcantové opery Otello (letos v březnu). Na prkna Štátneho divadla v Košicích pak uvedla opery Čarovná flauta (Mozart, 2006), Madama Butterfly (Puccini, 2008) či Adriana Lecouvreur (Cilea, 2010).

    „Jako režisérka je Andrea Hlinková velmi rázná, má v sobě italský temperament, určitě i proto, že v Itálii studovala a žila. Oceňuji, že dokáže jít přímo k věci namísto nějakého chození kolem horké kaše.“
    JIŘÍ PŘIBYL, LAUREÁT CENY THÁLIE 2014, SÓLISTA OPERY MORAVSKÉHO DIVADLA OLOMOUC

    Moravské divadlo Olomouc (MDO) patří k nejstarším divadelním budovám (otevřeno 1830) u nás. Čítá tři soubory – opera/opereta, balet a činohra. Od začátku sezony 2018/19 je ředitelem divadla David Gerneš, který po pěti letech vystřídal Pavla Hekelu. Nový ředitel slibuje do divadla přinést nové impulsy a přiblížit se tak i mladšímu diváctvu.

    V polistopadovém vedení činohry se vystřídala řada osobností – mj. Karel Nováček, Peter Gábor, Václav Klemens či Roman Groszmann – které se střídavými úspěchy čelily úskalí abonentského systému. Spolupráce s Univerzitou Palackého za šéfování Ivana Baladi vedla ke vzniku studia Hořící žirafy (1994–2003) spojeného s dramatikem Davidem Drábkem. Za šéfování Michaela Taranta a dramaturga Milana Šotka (2010–2016) se činoherní soubor generačně obměnil a repertoárově emancipoval – např. Glaserova režie Schimmelpfennigovy hry Arabská noc získala Cenu Josefa Balvína 2012. Od roku 2016 vede činohru autor divácky úspěšných komedií Roman Vencl.

    Soubor opery a operety pod taktovkou dirigenta Miloslava Oswalda uvádí klasické i objevné tituly – mj. Pololáníkovu operu Noc Antikrista v režijní úpravě J. A. Pitínského, jež získala cenu Divadelních novin v kategorii Hudební divadlo roku 2014/15. Za ztvárnění Falstaffa ve stejnojmenné inscenaci Verdiho opery v režii Andrey Hlinkové obdržel basista Jiří Přibyl Cenu Thálie 2014. V roce 1996 inicioval tehdejší ředitel MDO Václav Kožušník vznik Divadelní Flory – projektu, který se z oblastní přehlídky moravských vícesouborových divadel vyprofiloval do podoby jednoho z nejprestižnějších středoevropských festivalů.