Menu
Logo

    Ne 13. 5. 19:00 | S-klub

    vstupenky

    DJ/Shakespeare MACBETH – TOO MUCH BLOOD Divadlo Na zábradlí Praha

    PROTI ZDI
    „Fuck me or kill him!“ – Osobitá variace slavného dramatu, v níž není prostor pro vzletnost a filozofické úvahy… Dark bluegrassová černá komedie na klasické téma, ve které se mísí absurdita s melancholií. Oscilace režiséra Davida Jařaba mezi archetypálními situacemi a jejich parodií. „Make Macbeth Great Again!“
    V anglickém znění s českými titulky.

    scénář, scéna a režie David Jařab

    dramaturgie Lucie Ferenzová
    kostýmy Sylva Zimula Hanáková
    hudba Jakub Kudláč

    premiéra 7. a 8. 4. 2017

    hrají
    Macbeth Miloslav König
    Lady Macbeth Anežka Kubátová / Johana Schmidtmajerová
    Banco Jiří Černý
    Duncan Leoš Noha
    Macduff Václav Vašák
    Ross Ivan Lupták
    Lady Macduff Johana Matoušková
    Chlápek 1 Petr Jeništa
    Chlápek 2 Petr Čtvrtníček

     

    Jestli je Jařab v našem prostoru v něčem opravdu nenahraditelný, tak schopností skloubit čistou tragédii s čistou groteskou. A to se mu v novince daří nádherně. (…) Nechci být škarohlíd, ale osekat Macbetha víc než na takovou dřeň příběhu už po Jařabovi někdo těžko může dokázat.
    Jan H. Vitvar, Respekt.cz, 21. 4. 2017

     

    Inscenace je výtečnou ukázkou invenčně uchopené klasické látky.
    Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 11. 4. 2017

     

    Jařabova inscenace je černou groteskou. Ale ani v komiksové zkratce neztrácí smysl a sílu Shakespearovy předlohy. Nastavuje zrcadlo dnešnímu světu, v němž vítězí primitivové a prazákladní síly – sex a moc. Mezi basic English a sofistikovaným hereckým projevem to jiskří nonverbálními významy.
    Bronislav Pražan, Týdeník Rozhlas, 5. 6. 2017

     

    Jak bylo mnohokrát napsáno, herci ze Zábradlí jsou dokonale sehráni a divadlu založenému na paradoxech pravdivé, niterné existence jednotlivce uprostřed „společenské hry“ dobře rozumí.
    Marie Reslová, iHNed.cz, 11. 4. 2017


     

    David Jařab (1971) absolvoval studium činoherní režie na JAMU v Brně (1994). Od roku 1993 působil jako režisér, posléze autor a nakonec i jako umělecký šéf v brněnském HaDivadle, v letech 1994–1998 byl asistentem v ateliéru režie Arnošta Goldflama na JAMU. V roce 1997 odešel do Prahy na volnou nohu a živil se jako scenárista, překladatel a televizní a divadelní režisér. Mezi lety 2002 a 2012 spolu s Dušanem D. Pařízkem vedl pražské Divadlo Komedie. Mezi jeho nejúspěšnější inscenace patří Klára S. (2004), Hořské slzy Petry von Kantové (2005), Vodičkova – Lazarská (2005), Sportštyk (2006), Utrpení knížete Sternenhocha (2007), Petrolejové lampy (2008), Weissenstein (2009), Legenda o svatém Pijanovi (2011) nebo Srdce temnoty (2011). Po rozpadu této scény režíroval například v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v Divadle Na zábradlí a na Nové scéně ND v Praze. V poslední době pravidelně spolupracuje se slovenskými scénami (Slovenské národní divadlo, Divadlo Aréna). Je autorem či spoluautorem řady divadelních her a scénářů. Natočil dva celovečerní hrané filmy (2004: Vaterland – Lovecký deník+ 2010: Hlava-ruce-srdce) a několik dokumentů. Jako pedagog působí na katedře režie pražské FAMU. Věnuje se také výtvarné činnosti a scénografii. Je členem surrealistických skupin A. I. V. a Skupiny českých a slovenských surrealistů.

     

    Divadlo Na zábradlí Praha už záhy po svém vzniku (1958) patřilo díky působení režiséra Jana Grossmana a dramatika Václava Havla k líhním českého absurdního divadla. Za normalizace zde našli azyl režiséři české nové vlny, kterým byla znemožněna filmová práce, např. Jiří Menzel, Jaromil Jireš a zejména Evald Schorm. V roce 1993 odstartovala éra režiséra Petra Lébla, po jehož tragické smrti v roce 1999 jej ve funkci nahradil David Czesany a v roce 2003 pak dramatik a režisér Jiří Pokorný.
    Od sezony 2013/2014 se vedení divadla ujal bývalý umělecký šéf brněnské Reduty Petr Štědroň, s dramaturgyní Dorou Viceníkovou, režisérem Janem Mikuláškem a scénografem Markem Cpinem, kteří do repertoáru přenesli obnovené premiéry úspěšných brněnských titulů (Korespondence V+W, Europeana, Zlatá šedesátá, Nenápadný půvab buržoazie, Anna Karenina Kabaret Kafka). Dramaturgie se ubírá cestou původních autorských inscenací (Požitkáři, Posedlost, Hamleti, Velvet Havel, AnderSen), dramatizací románů (Doktor Živago, Cizinec) a radikálních interpretací klasiky (Báby, Macbeth). Ke spolupráci byli mimo jiné přizvání režiséři J. A. Pitínský, David Jařab, Jiří Havelka a výrazní tvůrci mladé generace jako Jan Frič, Anna Petrželková či Miloš Orson Štědroň.
    Divadlu se vždy dostávalo značného uznání doma i v zahraničí, triumfovalo mj. v Cenách divadelní kritiky za rok 2014, kdy za kabaret Velvet Havel bodovalo ve všech osmi kategoriích.
    Zábradlí je pravidelným hostem Divadelní Flory, která v roce 2015 v rámci programového bloku Profil: Divadlo Na zábradlí uvedla reprezentativní průřez aktuální tvorbou této významné české scény.