Menu

    Ne 19. 5. 18:30-22:00 | Moravské divadlo

    vstupenky

    Johann Wolfgang Goethe FAUST Divadlo pod Palmovkou Praha

    ŠEPOTY A VÝKŘIKY
    Veršované arcidílo světové literatury v nejnovější interpretaci českého Divadla roku 2018, uvedené na olomoucké přehlídce krátce po „ostře sledované“ premiéře! Ďábelské našeptávání, hledání smyslu lidské existence i touha po nesmrtelnosti – metafyzická témata vrcholné alegorie německého romantismu očima předního evropského režiséra Jana Klaty.
    BESEDA po představení

    režie a divadelní adaptace Jan Klata
    překlad Otokar Fischer
    výprava Miroslaw Kaczmarek
    choreografie Maćko Prusak
    dramaturgie Iva Klestilová, Ladislav Stýblo
    asistence režie Matej Synak
    uměleckému týmu tlumočí Paulina Dobosz

    premiéra 2. 3. 2019

    hrají
    Jakub Albrecht, Tomáš Dianiška, Tereza Dočkalová, Vendula Fialová, Martin Hruška, Jan Hušek, Milan Mikulčík, Jan Teplý, Ondřej Veselý, Kamila Trnková, Ivana Wojtylová, Adam Vacula, Jan Vlasák

     

    Ať už zlu čelíme, jsme jím fascinováni, či jej sprostě využíváme, máme většinou představu, jak vypadá. Ale jakou podobu dnes má dobro?
    Opus magnum německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha je jedním z nejzásadnějších textů evropské literatury. Metafyzické téma uzavření smlouvy člověka s ďáblem k jevištním adaptacím svádí s cyklickou pravidelností. Svébytný výklad kontroverzního polského režiséra Jana Klaty pracuje s kacířskou myšlenkou, že ďábel je nám vlastně veskrze sympatický a že jsme se mu už dávno všichni upsali. Divoká scénická koláž popkulturních odkazů tak podává svědectví o úzkosti ze současného, duchovně vyprázdněného světa, ve kterém se ale přesto snaží najít zbytky lidství.


    „Polský režisér Jan Klata není teoretik, jenž by dlouze studoval každé slovo rozsáhlého díla. (…) S diváky sdílí obrazy, jež mu faustovský příběh přivolává. A ty stojí za to. (…) Faust v podání herce Jana Teplého je tuctový fešák v kožené bundě, náš současník svíraný depresí a frustrací ze života. (…) Mefisto, kterého hraje Tereza Dočkalová, je útlá androgynní bytost. (…) V kapuci bílé mikiny přetažené přes hlavu se skrývá drobná bledá tvář a mohutná ironie, ostrá jako břitva. A že tato herečka umí chlápka, jako je Faust, postavit do latě a vodit si ho, jak se jí zlíbí! (…) Režisér ve svých představeních ironizuje svět popkultury, zároveň šikovně využívá jeho postupů a stereotypů (…) Klata se jako bytostný divadelník se smyslem pro show a sebeprezentaci pohybuje na hraně. Ale podezírat ho z povrchnosti nelze. (…) Struktura rychle se střídajících výjevů z mefistovské road movie, hudebních a choreografických čísel až na ojedinělé momenty vychází vstříc divákům a jejich chuti se bavit.“
    MARIE RESLOVÁ, AKTUÁLNĚ.CZ, 5. 3. 2019

    „Klatova inscenace je v prostředcích okázalá, ve výpovědi skoupější. Nicméně, pochvalu si rozhodně zaslouží celý herecký ansámbl od Jana Teplého (Faust) a Terezy Dočkalové (Mefisto) až po posledního člena chóru pro velké nasazení, které na scéně odvádějí. A přes výhrady (…) je dobře, že na Palmovce dávají domácímu publiku už podruhé šanci nahlédnout kromě tradiční činohry i do odlišného způsobu, jak se jinde ve světě dělá divadlo.“
    RADMILA HRDINOVÁ, NOVINKY.CZ, 3. 3. 2019

    „Úvodní obraz, kdy v setmělém sále září svítící ďábelské rohy na hlavách diváků a Faust se vylupuje z rakve na nezřetelně nekonečném pozadí je vynikající, stejně tak je působivé finále (…).“
    VLADIMÍR MIKULKA, NADIVADLO.CZ, 3. 3. 2019


    Jan Klata (1973), dramatik a uznávaný režisér evropského formátu, studoval režii na Divadelní akademii ve Varšavě a poté přešel do Krakova na renomovanou Akademii divadelních umění, kde studoval mj. u legendy polské režie – Krystiana Lupy. Jeho debut, adaptace Gogolova Revizora (2003), se coby otevřená kritika morálního úpadku Polska 70. let stala událostí a katapultovala ho mezi přední osobnosti polské kulturní scény. Od té doby zrežíroval desítky inscenací na divadelních scénách v Polsku i po celé Evropě.
    Ve svých dílech často přistupuje k reinterpretaci klasických textů, jejichž prostřednictvím reflektuje aktuální problémy. Režii vnímá jako „divadelní samplerství“ – obdobně jako dýdžej, i on vkládá do díla cizorodé prvky, čímž vytváří unikátní jevištní výpovědi. Klatovy inscenace jsou vždy společensky a politicky angažované, vyvolávají diskuze i skandály: šlo např. o variaci H., jež byla kritikou nového režimu, který vytuneloval ideály protitotalitního hnutí Solidarita, či adaptaci hry J. Słowackého Fanta$ie, jež analyzovala novodobý polský kapitalismus (obě Teatr Wybrzeże Gdańsk), diskutované byly i Vatikánské kobky o povrchním vnímání víry či dokumentární Transfer! o osudech přesídlených Poláků a Němců po 2. světové válce (obě Teatr Współczesny Wrocław). Jeho originální vidění, cit pro symptomy doby a rebelský temperament mu přinesly slávu, uznání, ale také nepřátelství – především ze strany oficiálních míst, což posledně vyústilo jeho odvoláním z funkce ředitele Starého divadla v Krakově. Zde působil mezi lety 2013–2017 a nastudoval mnoho výjimečných inscenací – Veselka, Trilogie, Nepřítel lidu, Král Ubu aj.
    Jan Klata je držitel řady ocenění, mj. nejvýznamnější polské divadelní Ceny Konrada Swinarského či Ceny časopisu Polityka – Paszport. V loňském roce obdržel „za posouvání a spoluvytváření nové divadelní poetiky“ prestižní Evropskou cenu nové divadelní reality (Premio Europa Realtà Teatrali), která se uděluje největším režisérským osobnostem.
     
    Divadlo pod Palmovkou Praha má složitou historii, jež sahá až do 19. století. Během let měnilo nejen název a prostory, ale i umělecké směřování. Jeho doménou se stala především dramatika, která umožnila víceméně realistický způsob vyprávění a zároveň dovolila atraktivní herecké a režijní uchopení. Libeňskou scénu formovali tvůrci jako Jaroslav Dudek, Pavel Háša, Václav Lohniský, Otomar Krejča či Jan Grossman. V roce 1963 zde proběhla evropská premiéra hry Kdo se bojí Virginie Wolfové, a to za účasti autora E. F. Albeeho.
    Od počátku tisíciletí bylo divadlo sužováno zničujícími povodněmi a na jistou dobu se vytratilo z povědomí veřejnosti. V roce 2013 se novým ředitelem a uměleckým šéfem stal režisér Michal Lang, který se s novým hereckým souborem v září 2015 divadelní život do rekonstruovaných domovských prostor naplno navrátil.
    V ambiciózním repertoáru figuruje světová klasika, ale i nové hry dotýkající se naléhavých témat. V roce 2015 bylo otevřeno Studio Palmoffka, reprezentované mj. autorem a hercem Tomášem Dianiškou (Talent roku 2016), které tvoří druhou dramaturgickou linii divadla a cílí především na mladé tvůrce a aktuální, provokativní náměty. Od roku 2016 divadlo pořádá festival středoevropského divadla PALM OFF FEST. Divadlo se otevřelo mezinárodní spolupráci. Renomovaný polský režisér Jan Klata zde v dubnu 2019 režijním výkladem Fausta navázal na svou předchozí veleúspěšnou adaptaci Něco za něco (Cena divadelní kritiky 2018) a na podzim 2019 zde bude inscenovat Ostrovského drama Výnosné místo maďarský režisér Vilmos Vajdai.
    Palmovka se vloni představila i na Divadelní Floře s inscenací Jana Nebeského Nora, jež získala Cenu Divadelních novin 2016/7 a přinesla Cenu Thálie pro Terezu Dočkalovou v hlavní roli.